ANKETA
Mezi rozhodně nejzábavnější část cesty patřila Ruská cesta. Bylo velice vtipné sledovat tu kolonu, která se vytvořila za naším autobusem, zvláště v částech, kdy jsme se asi tak třikrát zasekli. Nutnost tlačit autobus se nás však netýkala, a tak jsme se s Katkou bavily focením každé tabule v zatáčce s jejím číslem a nadmořskou výškou. Také máme mnoho fotek s panoramaty, ale jediné, co nám někde uteklo, byla ta stá zatáčka, kterou vyfocenou nemáme.
Mně osobně se na našem zájezdu do Slovinska a Benátek nejméně líbila Ruská cesta do sedla Vršič. Neustále se opakující zátočiny se zdály nekončící, jen čísla na jednotlivých z nich nám ukazovaly, že už se blížíme k cíli. K tomu se ještě přidalo to, že jsme i několikrát zastavovali, abychom si mohli vyfotit zdejší krásné skály. Ano, pohled to byl opravdu krásný, ale po několikáté zastávce to bylo velmi nudné.
Jako jedna z mála jsem si den strávený v Benátkách užila a mám na něj i pěkné vzpomínky. Sice souhlasím se stížnostmi na velké teplo, vysoký počet lidí a příliš dlouhé volno, ale člověk by to měl brát z té pozitivní stránky, lidí ve městě bývá až tříkrát víc. Dlouhé volno jsme s Broňkem a Nikčou plně využili. Napřed jsme si našli vhodnou restauraci a občerstvili se studeným nápojem a poté jsme šli objevovat krásy Benátek.
Náš výlet do Slovinska byl dle mého názoru velice vydařený. Dovoluji si tvrdit, že to byl nejhezčí zážitek za celou dobu našeho studia na gymnáziu. Velkou roli jistě zahrálo to, že se se spolužáky známe již dlouhou dobu a tvoříme skvělý kolektiv. Dokázali jsme si tak zájezd užít na 100% a vztahy ještě utužit. Protože jsme měli v programu hodně volného času, mohli jsme spolu trávit i večery, kdy jsme hráli společenské hry, povídali si nebo vyrazili do města a skvěle se bavili. Myslím, že nejsem jediná, která by se nejradši do Slovinska hned vrátila.
I když jsme nejdříve byli poměrně proti výletu do Slovinska, které se mnohým zdálo nezajímavé hlavně kvůli četným přírodním památkám, hlasování bylo spravedlivé a tak jsme se vydali do této země. Bála jsem se, že ta menší polovina z nás bude remcat i během zájezdu, ale jak se ukázalo, tak to nebylo třeba. Jsem moc ráda, že jsme nakonec byli i ochotní shodnout se na tom, že to byla správná volba a užili si výlet, co nejvíc to šlo.
Když vynechám všechny ty památky a přírodní krásy, které jsme viděli, tak musím podotknout, že jsme měli i poměrně dost volného času. Možná bych ho nemusela mít tolik, protože bloumat pět hodin po Benátkách v příšerném horku nebyl ten nejhezčí zážitek, ale celkově jsem za tento volný čas ráda, protože jsme rozhodně neměli nouzi o zábavu, která jakožto vzniklá spontánně byla snad i nejlepšími okamžiky z celého zájezdu. Naší celotýdenní hrou Scavenger Hunt počínaje a večerní návštěvou moře spolu s hromadnou večeří, kterou za nás zaplatili kluci konče.
Hurá!
Když padl návrh na výlet do Slovinska, byl jsem pro. Lákaly mě zdejší hory i moře a musím říct, že jsem nebyl zklamán. I když se teplota pohybovala okolo 35°C, bylo zde velmi příjemně. Tato skutečnost se však netýkala Benátek, kde bylo k nevydržení. Když se mě pak někdo zeptal, co se mi na nich líbilo nejvíc, odpověděl jsem, že nejlepší byla ta pěkná mladá slečna, která prodávala ledovou vodu. Závěrem děkuji za Vaši pozornost a kdybyste někdy ve Slovinsku potkali tři dívky, Neju, Neju a Teju, vyřiďte jim ode mne pozdravení.
Nejvíce se mně na celém výletu líbily večerní programy. Ať už jsme hráli fotbal, poker, koupali se v moři, nic nedělali, obdivovali krásy Slovinek, či se jen tak toulali bez cíle a záměru ulicemi, vždy panovalo naprosté souznění a pohoda.
Abych byl zcela upřímný, byl jsem požádán, abych napsal svůj názor na tento výlet a to i přesto, že mě nic nenapadá. Tak tedy tu je můj názor.
I přes počáteční odpor k výletu do Slovinska jsme si to nakonec užili a to i přesto, že většina třídy byla znechucena nemožností jet do Anglie, za kterou jsme si mohli sami, neboť jsme nebyli schopni se shodnout a tak tedy náš třídní rozhodl za nás, za což bychom mu měli poděkovat, neboť tento výlet byl srovnatelný s výletem do Švédska, který jsme podstoupili o dva roky dříve.
Abych to tedy shrnul, výlet do Slovinska jsme si užili zvláště díky absenci nudných “poučných” přednášek o historii, které bychom museli poslouchat (ne, že bychom se jim vyhnuli, pouze jsme je ignorovali). Nakonec jsme domů přijeli s jedním z nejlepších zahraničních zážitků.
Výlet do Benátek se mi nelíbil. Čekala jsem od něj asi moc. Celý den bylo příšerné vedro, všude byla spousta lidí a my jsme několik hodin chodili úzkými smradlavými uličkami a přitom se na nás neustále někdo tlačil. Když jsme konečně skončili s prohlídkou, měli jsme dalších 5 hodin sami chodit a obdivovat Benátky. Všechno tam bylo taky strašně drahé. Všichni jsme nakonec jen čekali, až budeme moci odjet.
