Kníže Rastislav a příchod věrozvěstů
Rastislavovi velmi vadilo, že je říše pod velkým vlivem Východofrancké říše - hlavně z hlediska křesťanství. Obrátil se proto na Byzantskou říši a jejího vládce Michala III. (Někteří historikové mu to dodnes zazlívají, protože tvrdí, že právě toto bylo prvním rozhodnutím, které nás více naklonilo k východnímu světu.)
Michal III. na Velkou Moravu poslal dva bratry z řecké Soluně Konstantina a Metoděje.
Konstantin a Metoděj
Na Velkou Moravu přišli roku 863. Bratři společně sestavili vůbec první slovanské písmo, hlaholici, která měla základy v řečtině. Z hlaholice se postupně vyvinula cyrilice. Za církevní jazyk zvolili staroslověnštinu, ve které se také kázalo v kostelech, což nebylo obvyklé hlavně protože tomu prostý lid rozumněl. Ve všech západoevropských kostelech se vždy kázalo latinsky, neboť latina byla 'jazykem svatým'. Do staroslověnštiny byla také přeložena část bible, aby jí všichni rozuměli.
I přes to, že hlaholici setavovali bratři společně, větší podíl na ní měl Konstantin. Metoděj se věnoval spíše politické a církevní dráze.
Po nějakém čase působení ve Velkomoravské říši odjeli bratři do Říma. Zde byl Metoděj jmenován velkomoravským arcibiskupem. Konstantinův zrdavotní stav se zhoršoval, proto se už na Velkou Moravu nevrátil. V Římě přijal jméno Cyril a dožil tu.
Cestou z Říma byl Metoděj chycen, a dva roky vězněn u pasovského biskupa.
