Velkomoravská říše se rozkládala na jihovýchodě dnešní České republiky a na západě Slovenska. Začala vznikat, když kníže Mojmír z rodu Mojmírovců porazil některé slovanské kmeny a sjednotil je pod svoji nadvládu. Roku 830 se nechal Mojmír pokřtít v Pasově, kde bylo arcibiskupství. (Pasov leží na jihu dnešního Německa.) Velmi podporoval christianizaci (pokřestění), čímž si žískával sympatie západoevropského světa.
Jako rok vzniku Velkomororavské říše se zpravidla uvádí rok 833, kdy Mojmír porazil Nitranské knížectví a připojil ho ke svému území.
Po Mojmírově smrti roku 846 se k moci dostává jeho synovec Rastislav.
Kníže Rastislav a příchod věrozvěstů
Rastislavovi velmi vadilo, že je říše pod velkým vlivem Východofrancké říše - hlavně z hlediska křesťanství. Obrátil se proto na Byzantskou říši a jejího vládce Michala III. (Někteří historikové mu to dodnes zazlívají, protože tvrdí, že právě toto bylo prvním rozhodnutím, které nás více naklonilo k východnímu světu.)
Michal III. na Velkou Moravu poslal dva bratry z řecké Soluně Konstantina a Metoděje.
Konstantin a Metoděj
Na Velkou Moravu přišli roku 863. Bratři společně sestavili vůbec první slovanské písmo, hlaholici, která měla základy v řečtině. Z hlaholice se postupně vyvinula cyrilice. Za církevní jazyk zvolili staroslověnštinu, ve které se také kázalo v kostelech, což nebylo obvyklé hlavně protože tomu prostý lid rozumněl. Ve všech západoevropských kostelech se vždy kázalo latinsky, neboť latina byla 'jazykem svatým'. Do staroslověnštiny byla také přeložena část bible, aby jí všichni rozuměli.
I přes to, že hlaholici setavovali bratři společně, větší podíl na ní měl Konstantin. Metoděj se věnoval spíše politické a církevní dráze.
Po nějakém čase působení ve Velkomoravské říši odjeli bratři do Říma. Zde byl Metoděj jmenován velkomoravským arcibiskupem. Konstantinův zrdavotní stav se zhoršoval, proto se už na Velkou Moravu nevrátil. V Římě přijal jméno Cyril a dožil tu.
Cestou z Říma byl Metoděj chycen, a dva roky vězněn u pasovského biskupa.
ukázka rozdílu hlaholice (horní znaky) a cyrilice (dolní znaky) socha Konstantina a Metoděje - Pustevny
Kníže Svatopluk
Svatopluk byl velký bojovník. K moci se dostal dvojí zradou. Nejdříve zradil Rastislava a vydal ho Východofrancké říši. Poté vytáhl s východofranckým vojskem proti Velké Moravě, ale na jejím území se proti vojsku obrátil a přidal se na stranu velkomoravských pánů. Po porážce východofranckých vojsk se stal velkomoravským knížetem.
Roku 855 Metoděj pokřtil vládnoucí dynastii Přemyslovců - Bořivoje a Ludmilu. Ještě týž rok Metoděj zemřel. Svatopluk měl s Metodějem velmi nedobré vztahy, po jeho smrti na jeho místo dosadil němce Wichinka.
Svatopluka s jeho třemi syny můžeme vidět na obrázku (autor: Michal Maňas - vlastní dílo).
Kníže Mojmír II.
Po Svatoplukově smrti se k moci dostal jeho nejstarší syn Mojmír II. Ten ale říši nedovázal udržet a podlehl kočovným kmenům přicházejícím z Asie.
Přesné datum zániku Velkomoravské říše není jisté, ale nejčastěji se uvádí rok 906.
Centra Velké Moravy
Hlavními centry Velkomoravské říše byly Děvín, Mikulčice a Nitra. Politickým centrem bylo Pohansko, náboženským centrem pak Staré město.
Na obrázku můžeme vidět křížek nalezený právě v Mikulčicích.
