Názory studentů na projekt EDISON

„Velmi mě zaujaly hodiny s Maggie z Číny. Šokovalo mě, že Číňani tráví ve škole celý den, a vzpomněl jsem si u toho na motto našeho školního vzdělávacího programu ‚Škola žije do večera‘; no myslím, že máme dost silnou konkurenci. Ale když nám pak Maggie vysvětlovala čínské písmo a povídala nám o něm, pochopil jsem, že naučit se všechny ty čínské znaky prostě tolik času asi vyžaduje.“

„Co se týká angličtiny, tak musím říct, že Tchajwance a Číňance jsem rozuměla hůře než ostatním. Zároveň si ale velmi cením toho, že jsem měla možnost komunikovat s rodilou mluvčí z Austrálie a byla jsem příjemně překvapená z toho, jak jsem se celkem chytala.“

„Protože mám rád jídlo, byl jsem nadšený z toho, že jsem mohl ochutnat mexickou omáčku. Neměla být moc pálivá, čemuž jsem teda nevěřil, ale nakonec opravdu tolik pálivá nebyla, chutnala jako takový ostřejší kečup. Taky jsem měl nějakou ‚sušenku‘ z Indonésie. Mňam. Celkově jsem zjistil, že v porovnání s ostatními zeměmi nestojí jídlo v České republice za nic.“

„Opravdu se mi nelíbily indonéské tance. Bylo to vážně otřesné. Ale když se třeba Maggie z Číny učila polku, kterou teda taky nemusím, tak to mi přišlo zábavné. Šlo vidět, že je zvyklá na úplně něco jiného. Potom nám pouštěla čínskou písničku a na tu jsme taky tancovali, to mi šlo mnohem líp.“

„Leo mi přišel velmi otevřený a působil přátelsky. Zpívali jsme brazilské písně (portugalsky) a s Ivi nás naučili tančit Sambu. Byl velmi komunikativní, ale hodiny vedl trošku pofidérně. I přes to byla vidět chuť a odhodlání, se kterým do tohoto projektu šel.“

„Nejprve jsem se bála, že Jess nebudu dobře rozumět, ale opak byl pravdou, což mě mile překvapilo. Její hodiny mě velmi bavily, zaujal mě např. australský fotbal, který se vzdáleně podobá Famfrpálu. Také mě bavilo vyrábět z papíru boomerang, který se mi teda úplně nepovedl. Líbilo se mi, že se zapojila i v hodině anglické konverzace a dala nám ochutnat její oblíbenou pastu na chleba, která byla opravdu odporná.“

„S Ivi jsem měl sice jen jednu hodinu, ale i tak dokázala dokonale vyvrátit mé předsudky o Mexičanech. Kupodivu nebydlí v poušti mezi kaktusy a nenosí sombrero a pončo. Jejich jídlo se však skládá převážně z tortill, sýra a dressingu. Samozřejmě nesmí chybět rozmanité mexické omáčky, které se dávají snad ke všemu, i k ovoci. Líbilo se mi, že nám ukázala i tradiční mexické hračky.“

„Podle mého názoru se projekt opravdu vydařil, studenti z Edisonu byli opravdu milí a otevření. Někteří mě zaujali víc, někteří míň, ale hodiny jsme si myslím všichni užili, i když ze začátku jsme se styděli, a moc se nezapojovali do konverzace, na konci už to bylo mnohem lepší. Informací bylo opravdu mnoho, takže si ne všechno pamatuju, něco mi ale určitě v paměti utkvělo . Na konci mě mrzelo, že museli odjet, snad na nás budou vzpomínat v dobrém...“

„Bylo skvělý ze jsme se mohli setkat s cizinci přímo na naší škole. Myslím ze to melo význam protože jsme měli příležitost zažít i angličtinu jinou formou. Myslím ze to pro nás bylo zábavnější. A taky věřím ze si zapamatujeme jejich kulturu a vše co nas naučili a rozšíří to naše obzory. Myslím ze Edison ma význam, a mohlo by se to zase někdy zopakovat.“